Good nápady

good nápady.

Pokec

Pište co chcete, ale vulgární text bude smazán.

Chemie

 

Lipidy tvoří velkou skupinu látek, jež jsou přirozenou součástí rostlinných i živočišných těl. Jsou nerozpustné ve vodě, zato se dobře rozpouštějí v organických rozpouštědlech, například v etheru, benzínu, chloroformu. Hydrofobní charakter lipidů hraje významnou roli při tvorbě rozhraní buněčných struktur, protože jsou součástí membrán.

Glyceridy

Estery vyšších mastných kyselin a glycerolu

  • Základní stavební složkou glyceridů je trojsytný alkohol glycerol a mastné kyseliny se sudým počtem uhlíků
  • V glyceridech nacházíme jak mastné kyseliny nenasycené, tak nasycené
    • Nasycené mastné kyseliny: kyselina stearová, palmitová, kapronová, máselná
    • Nenasycené mastné kyseliny: kyselina olejová

Nasycené mastné kyseliny se vyskytují v tuhých a polotuhých glyceridech (sádlo, máslo), nenasycené tvoří hlavní složku olejů.

Vosky

Jsou estery vyšších mastných kyselin a vyšších jednofunkčních alkoholů. Nejčastějšími vyššími mastnými kyslinami obsaženými ve voscích jsou kyselina palmitová, kyselina laurová, kyselina myristová či kyselina stearová, tyto pak doplňují další nasycené kyseliny (většinou s délkou uhlíkatého řetězce C24-C30).
Přírodní vosky jsou nejčastěji bílé až nažloutlé pevné látky, vyskytující se v rostlinném i živočišné těle, kde zaujímají především ochrannou funkci (před vysycháním i před průnikem patogenů). U rostlin je lze najít na povrchu těla (kde vytváří tenkou ochrannou vrstvu – kutikulu), u živočichů taktéž tam (obvykle ale v srsti), popřípadě je produkován ke stavbě obydlí (hlavně u hmyzu).Nejzná­mějším voskem je včelí vosk, což je ester kyseliny palmitové a myricylalkoholu. Vosky mají využití v kosmetice, v lékařství a při výrobě svíček.

Vosky přírodního původu kromě výše zmíněných látek obsahují spoustu příměsí dalších látek (volné organické kyseliny, alkoholy, steroly etc.)

Složené lipidy

Sem řadíme především glycerofosfatidy a sfingolipidy. Vyskytují se ve všech buňkách, nejvíce jsou ovše zastoupeny v buňkách vysoce biologicky aktivních (mozek, mícha, játra). Podílejí se na výstavbě buněčných membrán a jsou důležité v metabolismu lipidů. Také jsou zdroje mastných kyselin a cholinu. Nejrozšířenějším a nejznámějším fosfolipidem je Lecithin. Část fosfolipidu je hydrofilní (smáčivá), opačná část je hydrofóbní (nesmáčivá;mastná). Ve vodě se fosfolipidy staví proti sobě a to tak, že hydrofilní (ocasní) části jsou namířeny proti sobě. Tímto vytvoří bimolekulární membránu, která je důležitá pro mnoho buněčných struktur. Takovéto uspořádání umožňuje spontánní průnik malých částic (např. lipozómů). Větší částice jsou přepravovány skrz membránu tzv. transportním lipidem. Tato membrána je selektivně propustná a elastická. Dovoluje průnik všech potřebných látek, ale zabraňuje průniku některých nežádoucích látek. další skupinou složených lipidů jsou tzv. Lipoproteiny, které lze rozdělit podle řady hledisek. Nejčastěji se však rozdělují podle fyzikálních a chemických vlastností, které se dají prokázat při elektroforéze a preparativní ultracentrifugaci. Podle preparativní ultracentrifugace se rozlišuje 6 tříd lipoproteinů:

  • CH – chylomikrony – částice tvořené v buňkách střevní sliznice (v enterocytech) z lipidů přijatých potravou
  • VLDL – lipoproteiny o velmi nízké hustotě (very low density lipoproteins) – tvořeny v játrech
  • IDL – intermediární částice – vznikají v krevním oběhu z VLDL
  • LDL – lipoproteiny o nízké hustotě (low density lipoproteins) – transportují cholesterol z jater do periferních tkání, aterogenní faktor (tzv. špatný cholesterol)
  • HDL2 a 3 – lipoproteiny o vysoké hustotě (high density lipoproteins) – transportují cholesterol z periferie do jater (tzv.hodný cholesterol)

 
TOPlist