Supernova hm .... zajimavé

Supernova typu II:

Hvězdy s hmotností větší než devět hmotností Slunce se vyhnou uhlíkovému výbuchu. Plyn v jejich uhlíkových jádrech není v degenerovaném stavu a přitom má vysokou teplotu k hoření uhlík. Po jeho spálení začnou hořet těžší prvky, které vznikly jadernou syntézou – hořčík, křemík… Pokaždé když palivo příslušného prvku vyhoří proběhne kontrakce hvězdy a začíná hořet následující těžší prvek. Proces skončí u železa, které je natolik stabilní že nehoří v žádné termonukleární reakci.

Ve hvězdách s železným jádrem pokračuje gravitační kontrakce velmi rychle. Jádro se kontrakcí zahřívá. V průběhu několika minut stoupne teplota v jádře na bilion °C a tlak dosáhne milionu tun na cm čtvereční. Za těchto podmínek jsou degenerovaná jádra látky natlačena těsně vedle sebe, centrální oblasti hvězdy se už nemohou dále zmenšovat a hvězda vybuchuje jako supernova typu II.

Supernova typu I:

Tato situace nastává v binárních systémech typu velká hvězda – bílý trpaslík. Bílý trpaslík zde přitahuje materiál sousední hvězdy a tím zvyšuje svou teplotu. Pokud přesáhne 1,4 hmotnosti Slunce, degenerovaný plyn už dále neudrží horní vrstvy látky a bílý trpaslík se začne smršťovat. V případě, že bílý trpaslík obsahuje v jádru uhlík, zapálí se jaderná reakce. Během několika hodin se změní na supernovu.